Taková malá střešní

Malá terasa bez ničeho, jen kačírkové vymývané dlaždice a středem vedená "cesta" od dveří na druhý konec. Žádný lupen. Nic. 

Tak jsme to změnili  v šikmé nerezové zvýšené záhony po obvodu plné trvalek s javory, ocelovou pergolu z tahokovu s vistárií a pódium s umělým trávníkovým  kobercem.  

Záleží na období

Když je chladno, mlhavo, mrazivo, tmy dlouhé, tak akvárium ve světnici je malým zářícím rájem  harmonie klidu, tepla, barev a života. V létě je to spíš louže, okem málo kdy člověk zavadí. To co se děje venku dnes je víc. Stejně působí i tahle věc, co jsem před pár lety udělal v jednom podolském bytě. V zimě zalitá světlem, orošená epifitní vegetace je útěchou pro oko uprostřed vnější nepřízně  a v létě....., jakoby něco chudého co nestojí za zatavení.

Tuhle mám rád

Zahradu u domu na skalní hraně nad kaňonem Vltavy mám rád. Je to lesní parcela otevřená k východu. Jak je borová doubrava na skále krásná, tak je taky suchá. Na jaře dá zakvést leše jarní a zazelená se ta nemorální tráva, trocha jahodiní a jestřábníku a už nic moc. Z dubového opadu je slušný kožich a víc nedovolí. Voda je zásadní. Stín limitující. Sázet strom či křoví do vzrostlého lesa, znamená pro většinu ať rychlou, nebo plíživou smrt toho co jste zasadili i když hodně fandíte. To už víme. Tam kde je porost řidší a vody dost, můžete udělat krásné podrosty. Jsou z části seté a z části sázené. Na konci sezóny je pokosím a vyhrabu listí.

Bílá

Bílá, bílo/zelená, zelená, růžová, zvláštní směs lehkosti a harmonie. Tahle kombinace se nám povedla nahoře v Libni.

 Bíle panašovaná chrastice s růžovými růžemi, bílé valouny a dřín. Bílé tulipány, bílé tohle i tamto s růžový tamaryškem.  Bíle lemované hosty.  Celý rok je to perfektní.

Když máte rolnický pud 2

Také jedna zahrádka v Ořešíně nad Brnem. Nic složitýho, žádný zbytečnosti, jen ošlechtěný starší ovocný sad, dva druhy trávníků (květnatá louka a parterový nízko kosený trávník), pak od okolních parcel v úrovni terasy boční clony z ploše tvarovaných lip. Živé ploty jsou stříhané i ovocné volně rostoucí, no a zas oblíbené záhonky. Snad jen z ulice trocha nutného designu ve formě solitérního stromu a dřevěné přístupové lávky spojující branku se vstupem do domu.

Když máte rolnický pud

Někdy, teď už častěji se stane, že vám zákazník řekne "Já bych chtěl, abych tam na té zahradě měl něco jedlého". Dřív jsem to z přesvědčení dělal jako guerillu a i když to bylo striktně odmítáno, najust jsem tam něco dal aspoň pro ty fógly, když už nic. Ale tohle bylo celé o jídle. Měla to být taková rostlinná farma pro malýho kluka, co bydlel s rodinou o ulici dál. Peněz dost, tak koupíte zahrádku s chatou uprostřed vísky za a pražskými  humny a místo toho, aby jste na pozemku postavili  hned barák, necháte udělat užitkovou zahradu a synek to dostane třeba k svátku, nebo prostě jen tak na hraní. Jistě je to investice. Klučina vyroste a má hned pozemek za 3-4 mega do začátku. Tak než se tak stane, co třeba květáček, bramburek, cuketka....  Přijde mi to jako velmi ušlechtilá idea. Takovouhle zahrádku bych chtěl mít sám

Krajina to je věc

Když se poštěstí udělat studii  krajinářského formátu zabírající plochu v řádech hektarů,  nebo desítek hektarů, zvláště pak, když je to třeba kopec. Je to velká věc.  Nemusíte se zbývat tím, jestli je lupení takový, nebo makový. Děláte krajinu. Řídíte se přírodními podmínkami, krajinným rázem a samo s sebou dalšími požadavky, jako je třeba rekreační využití území. Tohle je kopec, který by měl vzniknout v katastru městyse Nehvizdy na Praze východ ze skládky zemin. Skládka zemin?  Fakticky správný název, ale krajina by měla být nějak pojmenovaná. Takže jsem zatím neexistujícímu kopci jméno dal. Uvidíme za čas, jestli  bude v mapách.  Terénní matrici zpracoval  A.D.O.

Mikroprostory

Čas od času se mi vrací tenhle prostor. Ti lidé tam už nějakou dobu trvale nebydlí. Pracují různě po světe pro nějakou, nebo nějaké korporace. Sní o tom, že se jednou vrátí zpátky na tohle místo na Praze 9 a budou snad doma. Jednou za čas se ozvou.  Vyrobím nějaký návrh tento je 5.-6. ?  Už ani nevím. Tenhle je zatím poslední.  Je to pro mě takové cvičení. Variace na téma terasa. Kolik  může mít jeden prostor funkčních a designových řešení ? 

  A co třeba jenom takové hodinky? To je teprv zadání....  

Poutadlo už je komplet

Na sklonku roku jsem vyrobil a následně s přispěním mého kamaráda Radomíra,  jsme instalovali poutadla  v rezervacích  na třech lokalitách v Jihomoravském kraji.

Lokalita:  Bílý kříž poblíž Vranova nad Dyjí, slanisko Novosedly a slanisko Dobré pole.

Odborné texty k lokalitám a grafické práce na cedulích

jsou práce kolegy  Radomíra Němce (botanika Jihomoravského muzea ve Znojmě)

 Takže kdyby jste byli někde poblíž, stavte se. Je tam pěkně.